 |
|
|
Abstrakty studentských prací |
|
ZprávaStudenti |
||
Lee-Ann Small (Canada)Coping or Adaptation? Characterizing Local Level Trajectories of Agrarian Change in Bulgaria and Southern Russia.Autorka v něm ze 151 kvalitativních rozhovorů s bývalými a současnými zemědělci analyzuje procesy změn v zemědělství na lokální úrovni v Bulharsku a jihozápadním Rusku. Z výpovědí respondentů vytvořila 15 skupin, které sdružují aktéry s obdobnými životními strategiemi. Výsledkem je zjištění, jak se představitelé jednotlivých skupin adaptují či zdolávají vyrovnávání se společenskými změnami postkomunistické transformace. Inna Kopoteva (Finland)
Inna Kopoteva (Finland)Migrations as a Factor of instability of Rural SocietyZabývá se vztahem mezi migrací venkovských obyvatel a politickou a sociální nestabilitou v ruském regionu Karelia v kontextu s životními podmínkami (např. vybavenost obcí) obyvatel, kteří v oblastech zasažených migrací zůstávají.
Lina Kriščiunaite (Lithuania)Income of Lithuanian Farmers and Other Rural Inhabitants and it Influencing FactorsStudentka objasňuje vývoj situace na litevském venkově v průběhu minulých dvanácti let po privatizaci státního majetku. Analyzováním socio-ekonomických dat (např. výše příjmů, životní úroveň obyvatel venkova zaměstnaných v zemědělství apod.) se snaží hledat východiska pro zlepšení situace ve zmíněných oblastech.
Ildikó Nagy (Hungary)Traditional folk culture, as part of rural development in HungaryAutorka shledává perspektivu rozvoje venkovských regionů ve využívání možností daného prostředí, vyhledávání potenciálu místních zdrojů, ale i v budování občanské společnosti. Pro empirická sledování užívá dvou regionů v Maďarsku, které se snaží ke svému rozvoji využívat zdejších historických folklórních tradic.
Stefano Grando (Italy)Effects of Organic Farmers’ Activity on Rural Development Paths in Internal MezzogiornoEkologické zemědělství je považováno (díky jeho socio-ekonomickým charakteristikám) za možnou cestu rozvoje evropského venkova. Vidí v něm způsob hospodaření, který podporuje využití lokálních zdrojů a profesí, které vznikají díky tomuto hospodaření a nejlépe vyhovují daným lokalitám. Výzkum zaměřuje do oblasti Mezzogiorno, v níž hledá důkazy pro svá tvrzení. Zároveň si ve výzkumu klade otázku, do jaké míry se na zmiňované problematice podílí osobní a podnikatelské aktivity každého ekologicky hospodařícího zemědělce.
Alin Rus (Romania)Rural Development Versus Traditionalism and Synergy Versus Poverty in Rural RomaniaDíky nelehkému historickému vývoji jsou jen obtížně nastolovány institucionální změny, decentralizace a dekolektivizace. Na tyto změny nebyla připravena mentalita lidí, institucionální rámec ani struktura rumunských vesnic. Současný rumunský venkov obývá mnoho rodin žijících v isolaci, pracujících na malých farmách. Autor nenachází potvrzení pro perspektivu rumunského zemědělství a venkova vzhledem k tomu, že stále fungují mechanismy, zavedené mafií, zemědělci „nemodernizují“ zemědělství, z něhož odcházejí mladí lidé, proto chybí nástupnická generace zemědělců. Empirické podklady získává ve třech rumunských regionech Arad, Hunedoara a Gorj.
Eva Kučerová (Czech Republic)Rural Anticipation Towards Welfare State (in Czech Republic with Comparison to Post-Socialist Europe)Prezentace se zabývala sociálními problémy v rámci konceptu Welfare state. V empirické části je sledována odpovědnost a participace venkovanů na řešení sociálních problémů tak, aby byly využity možnosti endogenního rurálního rozvoje.
Karolina Radzka (Poland)The Role of Individuals in the Process of Prompting Activities in Rural Communities, on the Need of a Local LeadershipAutorka se zamýšlí nad problémem neochoty obyvatel venkova angažovat se ve veřejném dění své obce a účastnit se dobrovolnických činností v rámci nevládních organizací. Autorka zdůraznila význam místních aktérů z hlediska rozvoje obce.
Lise Herslund (Denmark)From employed to self-employed – who is the rural entrepreneur?Klade důraz na důležitost drobných živnostníků a malého podnikání při vytváření pracovních příležitostí pro obyvatele místní komunity na lotyšském venkově. Zdá se, že pro rozvoj venkovského prostoru začíná být velmi podstatné i podnikání v jiných odvětvích (např. službách) než v zemědělství. Důležitou roli v tomto podnikání hrají sociální sítě, kontakty v nich, sociální kapitál. Výše uvedené autorka rozpoznává z příběhů osob, které zaměstnávají sami sebe a žijí v jedné venkovské farnosti okresu Rezekne. Bernadett Csurgó (Hungary)Urban Pressure Phenomenon: The Valley of Arts Case.Reflektuje fenomén vlivu města na venkovské oblasti. V případové studii se zaměřuje na festival umění, konaný v regionu Káli-Basin od roku 1992, kterého se účastní v roli diváků i účinkujících převážně lidé z měst a měšťané jej také organizují. Ukazuje se, že tato každoročně konaná událost má zásadní vliv na rozvoj a růst statusu šesti obcí, ležících ve jmenovaném regionu.
|
Plenární zasedání
Studentka Lee-Ann Small při prezentaci
Druhý den semináře
Diskuse při závěrečném večírku
Návštěva v obci Únětice
Starosta Únětic hovoří o problémech obce
Exkurze do statku v Lánech - zařízení ČZU
Přestávka v průběhu závěrečného jednání |
|
