PODZIMNÍ ŠKOLA

Zpráva o průběhu

Podzimní škola se konala v Praze a Lánech ve dnech 11. – 17. září 2003 a byla určena pro studenty doktorského studia a mladé začínající výzkumníky v oblasti rurální sociologie. Organizaci třetího ročníku tentokrát zajišťovala Česká republika (poprvé se tato akce konala ve Finsku, podruhé v Polsku), konkrétně Katedra humanitních věd a Sociologická laboratoř při České zemědělské univerzitě v Praze, ve spolupráci (stejně jako v minulých letech) s Finským centrem ruských a východoevropských studií při Univerzitě v Helsinkách, Katedrou sociologie venkova a města při Univerzitě v Lodži a Evropskou společností pro rurální sociologii. Významní představitelé výše uvedených institucí se shodli, že by bylo dobré vyvíjet úsilí a snahu i nadále a pokračovat tak, aby se v budoucnosti Podzimní školy konaly.
Cílem Podzimní školy bylo především setkání a výměna odborných zkušeností mezi mladou generací (ze zemí nejen střední a východní Evropy – začínající svou práci v oblasti rurální sociologie, sociologie venkova a města a sociologie zemědělství) a odborníky v této oblasti. Podařilo se zajistit, aby se o své výzkumné a odborné zkušenosti s mladými výzkumníky mohli podělit: Pawel Starosta (Polsko), Oleg Stanek (Kanada), Krzysztof Gorlach (Polsko), Leo Granberg (Finsko), Ilkka Alanen (Finsko), Imre Kovách (Maďarsko), Zemfira Kalugina (Rusko), Věra Majerová (ČR), Jaroslav Čmejrek (ČR).

Během Podzimní školy postupně zazněly tyto profesorské přednášky :

Leo Grandberg
New Agenda for Rural Studies – Changing roles and relations between rural business, local state and cultural community

Věra Majerová
Empirical Approach to the Research of Social Reality

Ilkka Alanen
The World Bank Decolletivization Concept. A Critical Estimation

Imre Kovach
Enlargement of EU – Central – European perspectives

Jaroslav Čmejrek
The Actual Trends of the Political Life in the Czech Countryside

Krysztof Gorlach
Polish Rural Youth in the Era of Globalization and Individualization

Zemphira Kalugina
The Social Development of Russian Countryside under Transformation and Globalization

Oleg Staněk
Forty Years of Thinking about Regional and Rural Development

Pawel Starosta
Social Participation in Rural Areas, A Comparative Approach

Základní informace o konání Podzimní školy, důležitých termínech, podmínkách přijetí, vypsaných hlavních tématech apod. mohli zájemci z řad studentů a mladých výzkumníků nalézt na stránkách Evropské společnosti pro rurální sociologii (www.esrs.hu). Na základě zaslaného abstraktu se přihlásilo 19 uchazečů z 11 zemí, převážně (bývalých socialistických) evropských, ale také z Argentiny a Kanady. Poté komise tří profesorů (L. Granberg, P. Starosta a V. Majerová) vybrala ze všech zaslaných abstraktů 12 nejlepších prací, jejichž autoři byli vyrozuměni o přijetí. K účasti byli pozváni: Lee-Ann Small (Kanada), Alicia Villafañe (Argentina), Mihaela Citu (Rumunsko), Inna Kopoteva (Finsko), Lina Kriščiūnaitė (Litva), Lise Herslund (Dánsko), Ildikó Nagy (Maďarsko), Eva Kučerová (ČR), Karolina Radzka (Polsko), Alin Rus (Rumunsko), Stefano Grando (Itálie) a Bernadett Csurgó (Maďarsko). Toto pozvání využila většina kromě dvou, kteří se omluvili na poslední chvíli, a to z osobních důvodů. Vybraným účastníkům Podzimní školy byly placeny veškeré náklady, spojené s jejich pobytem v České republice, cestovních náklady si hradil každý sám z vlastních zdrojů. Poté, co proběhla 11. září 2003 v Praze registrace všech účastníků, byla Podzimní škola rurální sociologie slavnostně zahájena plenárním zasedáním, na kterém profesoři přivítali přítomné a vyzvali je, aby se v krátkosti představili. Po obědě všichni vyslechli první (odpolední) blok přednášek. Bloky byly po celou dobu konání školy sestaveny jako dopolední a/nebo odpolední obvykle tak, že nejprve byl dán prostor jedné nebo dvěma přednáškám profesorským, pak následovala vystoupení studentská. I přes velkou rozmanitost témat se organizátoři snažili, pokud to jen trochu šlo, jednotlivé bloky co nejvíce tématicky sjednotit. Každý z přednášejících (profesoři, studenti) měli pro svá vystoupení vyhrazen čas jedné hodiny, v jejímž průběhu zazněl dvacet až třicet minut dlouhý příspěvek, po něm následovala diskuse, která obvykle nejen vyplnila zbylý čas, ale často se stávalo, že pokud by moderátor (vždy jeden z profesorů pro každý blok) nemusel ohlásit, že nastává čas pro další vystoupení, živě by pokračovala dále. Ukázalo se, že takto koncipovaný program všem vyhovoval právě dostatkem času pro diskusi. První den byl zakončen slavnostní večeří.

Podzimní škola se konala na dvou místech, a to v Praze a v Lánech a podle toho byly do programu (mezi zmiňované bloky přednášek) zařazovány nejrůznější akce, ať už kulturní, společenské či související s hlavním tématem, tj. s regionálním a rurálním rozvojem. Během prvních dvou dnů, probíhajících 11. a 12. září 2003 v Praze, neopomněli organizátoři ponechat hostům dostatečný prostor na prohlídku pražských pamětihodností. Po cestě do druhého místa konání školy, Lán, navštívili profesoři a studenti vesnici Únětice, kde byli starostou obeznámeni s historií a regionálními podmínkami dalšího možného rozvoje této obce. Zastávka patřící „odborné tématice“ byla doplněna „tématikou kulturní“ – prohlídkou hradu Křivoklát. Následující tři dny trávili účastníci v Lánech, kde zazněly zbývající přednášky v blocích, ale proběhla i řada individuálních odborných konzultací studentů s profesory. Ve volném čase bylo možné zavítat do lánského „prezidentského“ parku, muzea automobilů, nově otevřeného muzea T. G. Masaryka či do pamětní síně jeho ženy Charlotty Garrigue – Masarykové. Ráno 16. září, kdy už byly všechny příspěvky prezentovány, čekala na zúčastněné celodenní exkurse – nejprve po univerzitním školním statku v Lánech, pak prohlídka lázeňského města Karlovy Vary, výrobního závodu a muzea Becherovky. Po celodenním programu následoval návrat zpět do Prahy.
Poslední den Podzimní školy rurální sociologie, 17. září, byl věnován diskusnímu semináři, na který byla pozvána také odborná veřejnost. Na závěr semináře předali profesoři studentům certifikáty stvrzující absolvování školy. Při konečném hodnocení studenti oceňovali příležitost přednést výsledky své práce před mezinárodním týmem profesorů, navíc v přátelském a neoficiálním prostředí, ve kterém se všichni zmiňovaní sociologové snažili předávat mladým kolegům maximum dosavadně nabytých zkušenosti prostřednictvím svých přednášek, diskusí k přednáškám studentů, a také v rozhovorech mimo bloky přednášek a diskusí. Zdůrazněna byla i výhoda menšího kolektivu, kde se všichni dobře seznámili, a tak si mohli lépe a bez ostychu vyjasňovat otázky a problémy v odborných tématech. To platilo i o zdokonalování se v oblasti jazykové vybavenosti všech zúčastněných. Co se týká budoucnosti školy, byla diskuse vedena k otázce, zda má hodnotit studentské práce kolektiv profesorů (jak tomu bylo dosud), anebo zda má být každému studentovi (tato varianta měla více zastánců) přidělen jeden z profesorů jako oponent. Bylo dohodnuto, že příští Podzimní škola rurální sociologie by se měla konat v Rumunsku.

TOP