 |
|
|
Abstrakty publikací |
6Verze pro tisk |
|
Český venkov 2008
|
|||
Ćeský venkov 2008 — Proměny venkovaPublikace je závěrečnou zprávou projektu Socio-ekonomický vývoj českého venkova a zemědělství. Při jejím zpracování však byly využity zkušenosti a výstupy z celého dosavadního (zhruba dvanáctiletého) výzkumu českého venkova. Není tedy postavena na jednom empirickém šetření, jak bylo v minulých letech obvyklé, ale jsou v ní využívána všechna dosud shromážděná data. Vrací se k jednotlivým tématům a shrnuje nejzávažnější poznatky minulých let. Zdaleka však neobsahuje všechny oblasti, kterými jsme se při výzkumech zabývali. Je členěna na šest základních kapitol, z nichž některé obsahují více částí, zpracovaných různými autory a doplněna přehledem výzkumů SL. Rozsáhlá datová základna vytvořená v průběhu let je přístupná pro další analýzy a přináší více a více možností využití, neboť některá témata společenského života na venkově se v nich opakují a tím umožňují sledovat vývoj a měnící se společenské klima na české vesnici. Je základem, na kterém lze stavět pokračující výzkum venkova. Rozvoj venkova nabývá v současnosti na důležitosti a tak data, která má Sociologická laboratoř k dispozici, mohou významně pomoci například při sledování dopadů rozvojových programů.
|
 |
||
Sborník příspěvků z mezinárodní konference Venkov je náš světKutná Hora 16. - 18. 4. 2008
|
|
||
Ćeský venkov 2007 — Studie Jihočeského a Ústeckého krajePředkládaná průběžná zpráva za rok 2007
je dalším titulem z řady publikací, které vycházejí z výzkumných šetření
prováděných v letech 1997-2007 Sociologickou laboratoří provozně ekonomické
fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Tato publikace vznikla ve
spolupráci s týmy z Jihočeské univerzity (Ekonomické fakulty) a Univerzity
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (Fakulty sociálně ekonomické).
Jednotlivé kroky výzkumných šetření minulých let vycházely z následující
logiky: nejprve jsme se snažili kvantitativně zachytit nejdůležitější údaje
o ekonomické a sociální situaci na českém venkově a vytvořit rámcový obraz,
který by v následujících letech mohl být postupně doplňován. Další kroky se
zaměřovaly na zkoumání sociálně-ekonomické struktury českého venkova a jevy
a procesy, s jejími změnami související. Postupně byla, převážně formou
reprezentativních kvantitativních šetření, zmapována většina oblastí
ekonomického a sociálního života venkovského obyvatelstva. Komplexnost a
složitost venkovské sociální reality si vyžádala doplňování souborů
kvantitativních dat detailnějšími pohledy na jednotlivé stránky lidského
konání a života. Proto jsme se ve větší míře začali zabývat studiem
kvalitativních metod a technik sociologického výzkumu a empirická šetření
vést i tímto směrem. Předkládaná studie se zaměřila na porovnání dvou
českých krajů (Jihočeského a Ústeckého) a pokouší se využít možností, které
komparativní přístup dovoluje.
|
 |
||
Ćeský venkov 2006 — Sociální mobilita a kvalita života venkovské populacePředkládaná průběžná zpráva za rok 2006 shrnuje výsledky empirického šetření, nazvaného Životní strategie lidí na venkově. Ve skutečnosti bylo zaměření dotazníku, vzhledem k názvu etapy, méně jednoznačné a vyhraněné. Reprezentativní vzorek (s mírnými modifikacemi uvedenými v kapitole „Zpráva o průběhu výzkumu“) byl vybrán tak, aby data doplnila některé mezery v našich dlouhodobě prováděných výzkumech českého venkova. Proto zde velkou část zaujímají otázky vztahu respondenta k životu a práci na venkově, včetně toho, zda se na vesnici narodil, přistěhoval se tam s rodiči, následoval partnera, odkud se přistěhoval, zda hodlá v obci setrvat či uvažuje o změně bydliště a proč by se byl ochoten odstěhovat. Zajímalo nás jak bydlí, co vlastní, co to pro něho znamená a jak by chtěl s majetkem nakládat. Pomocí bloku otázek jsme sledovali mobilitní strategie dotazovaného i jeho nejbližší rodiny. Pokoušeli jsme se nastínit obraz venkovského člověka, jeho rodinné minulosti, přítomnosti i úvah o budoucnosti. Sledovali jsme, jaký má vztah k práci v zemědělství, zda je schopen a ochoten živit se jinak než zemědělskou prací a zda je pro něho závažnější ekonomická či sociální výhodnost života na vesnici, případně zda se domnívá, že život na vesnici postrádá obojí. Výhledové strategie respondentů byly spojovány s jejich názory na úlohu zemědělství ve venkovském prostoru, na budoucnost venkova, jeho charakter a reálné možnosti rozvoje.
|
 |
||
Sborník příspěvků z mezinárodní konference Venkov je náš světČeský Krumlov 1. - 3. 3. 2006
|
 |
||
Ćeský venkov 2005 — Rozvoj venkovské společnostiPředkládaná závěrečná zpráva se zaměřuje na
některé aspekty rozvoje venkovské společnosti. Je teoretickou přípravou na
empirická šetření pracovních a životních podmínek venkovského obyvatelstva,
a to jak zemědělského tak nezemědělského, tedy hledajícího obživu v jiných
než zemědělských činnostech. Zahrnuje jak teoretické poznatky, publikované v
nedávných letech a vyjadřující snahu o vytvoření konceptů nejzásadnějších
změn venkovské společnosti, tak deskriptivní kapitoly, charakterizující
současný venkov z několika různých pohledů.
|
 |
||
Ćeský venkov 2004 — Źivot mladých a starých lidí na venkověTeoretické zhodnocení i empirická analýza
různých stránek života seniorů a mladých lidí na venkově se snaží odpovídat
na nejčastější otázky: jaké jsou jejich životní a pracovní podmínky, jak
probíhá soužití a vzájemná spolupráce, jaké představy o své budoucnosti mají
mladí lidé, do jaké míry svoji budoucnost spojují či nespojují s obcí, kde
se vesměs narodili a kde dosud žili, co od této obce očekávají, jak se
podílejí na aktivitách obce, jak si pomáhají, jak se snaží ovlivňovat
veřejné věci? U starých lidí nás především zajímalo, zda a jak jim vyhovuje
život v malých obcí, do jaké míry jsou soběstační a do jaké míry jsou
odkázáni na pomoc z vnějšku, do jaké míry jsou malé obce sto poskytnout
starším lidem vše potřebné k životu, zda a jak fungují tradiční sousedské a
rodinné vztahy a vazby.
|
 |
||
Ćeský venkov 2003 — Situace před vstupem do EUZpráva o stavu českého venkova se pokouší přinést co nejvíce informací o skutečnostech, které by mohly být pro jeho rozvoj důležité. Společná Evropa je vizí, která se postupně mění v praktické kroky sjednocování rozdílných východisek a stanovisek jednotlivých zemí. Naším cílem je v této fázi pokus o sebereflexi a identifikaci některých rysů českého venkova. Teprve na tomto základě je možno uvažovat, v čem pro nás bude společná Evropa přínosem a v čem nikoliv. Teoretické kapitoly předkládané zprávy se zaměřují na některé souvislosti současného stavu českého venkova a pokouší se z nich odvozovat možné situace v prvních letech po vstupu do EU. Snaží se porozumět tomu, jak stávající předpoklady českého venkova korespondují se současným vývojem v EU, hledat paralely a důležité informace. Část zprávy, založená na sociologickém šetření, vychází ze základní teze, že „venkov není jen jeden“. Na základě empirických dat je možno usuzovat, jaké typy venkova existují, jak výrazně se od sebe liší, co je toho příčinou a jak nepříznivou diferenciaci v budoucnu zmírnit. Podrobný popis současné situace venkovského obyvatelstva, nahlížený ze dvou úhlu – názoru starostu obcí a názoru obyvatel – dává představu o tom, jak české vesnice dnes vypadají. Jaká bude jejich budoucnost lze jen usuzovat.
|
 |
||
Ćeský venkov 2002 — Podniky a podnikáníNa podnikání je v publikaci nahlíženo ze dvou různých hledisek. První část vychází z teoretického pojetí firmy a podnikání v některých proudech ekonomických teorií. V dalších kapitolách se již zájem soustřeďuje na venkovské oblasti. Jsou zde popisovány změny struktury zemědělských podniků a vývoj podnikání, zejména po roce 1989. Dále je definováno malé a střední podnikání na venkově a vymezeny vzájemné rozdíly. Podrobněji je rozpracována část venkovského podnikání v cestovním ruchu a problematika podpory neziskových organizací podnikatelskou sférou. Závěr teoretické části analyzuje programy českých politických stran z hlediska jejich pohledu na malé a střední podnikání. Druhá část závěrečné zprávy je založena na empirických datech. Formou případové studie je analyzován Jihočeský kraj, jako celkem typická oblast s předpoklady pro malé a střední podnikání. Na reprezentativním vzorku jsou zkoumány názory a postoje podnikatelů a jejich podnikatelská úspěšnost. Touto empirickou částí sociologického charakteru závěrečná zpráva navazuje na studii Český venkov 2001, v níž jsou charakterizovány ekonomické předpoklady podnikání v Jihočeském kraji.
|
 |
||
Ćeský venkov 2001 — InstitucePublikace uvedena ekonomickým pohledem na problematiku institucionalismu a zabezpečení regionální politiky v České republice. Navazující kapitola se zaměřuje za veřejnou správu a samosprávu, s využitím některých poznatků empirického výzkumu. Řízení ve venkovských oblastech vychází z úlohy vzdělávacích institucí pro zemědělství s přihlédnutím k současné úloze zemědělství na venkově. V současnosti nabývá na významu sledování politického procesu ve venkovském prostoru a reprezentace zemědělských zájmů v politickém systému, tj. sledování vlivu ekonomických (profesních) zájmových skupin. Pozornost je dále věnována nevládním organizacím a dobrovolnictví, jako novému institucionálnímu fenoménu současné společnosti. Instituce ekonomického života považujeme za samostatnou problematiku, jíž bude věnována trvalá pozornost. V druhé části práce jsou uvedeny popis a analýza ekonomických zdrojů, důležitých pro rozvoj regionu (včetně jeho venkovských oblastí), které však bez souvislosti s rozvojem lidských zdrojů mohou ztrácet značnou část svého významu. Jako modelový příklad byl zvolen kraj Jihočeský. Ekonomické zdroje budou konfrontovány s přístupem obyvatel regionu k jejich využití, konkrétně k možnosti rozvoje malého podnikání. Tato empirická část je ve stadiu terénního šetření a bude přirazena k výstupům ekonomické analýzy v další etapě výzkumného procesu.
|
 |
||
Tři české vesnice (srovnání)Hlavním tématem výzkumu byly změny ve vlastnictví zemědělské půdy a ostatního majetku (restituce na venkově, ekonomický a sociální dopad, hospodaření s půdou), změny v hospodaření v zemědělství, sociální procesy související s transformačními změnami (vývoj vztahů mezi lidmi, reflexe politických, ekonomických a sociálních změn ve vybraných obcích). Výběr tří obcí byl prováděn podle počtu obyvatel (mezi 500 a 2000 obyvateli), odlišného charakteru výrobních podmínek (typicky zemědělská, příměstská) a různé geografické polohy, zda se v obci nacházelo bývalé zemědělské družstvo nebo státní statek. Metodou náhodného výběru bylo vybráno v každé obci 100 respondentů. V roce 1999 byl proveden kvalitativní i kvantitativní výzkum: focus groop, semistandardizované rozhovory a dotazníkové šetření.Analýza shromážděných dat, provedená pracovníky Sociologické laboratoře, prokázala, že geografická poloha a historický vývoj obce velmi významně ovlivňují názory a postoje obyvatel. Změna ekonomických podmínek postihla některé sociální skupiny venkovské populace výrazněji, především osoby málo kvalifikované, či bez kvalifikace, zdravotně či sociálně handicapované, neschopné rekvalifikace a neadaptibilní.
|
 |
||
Ćeský venkov 2000 — Základní údajePředkládaná publikace obsahuje nejdůležitější výsledky rozsáhlého reprezentativního výzkumu obyvatel venkovských obcí v České republice, vycházející z názoru více než dvou tisíc respondentu. Dotazníkové šetření bylo rozčleněno do čtrnácti oddílů, které jsou podrobněji popsány v této publikaci. V oblasti práce jsme se pokusili podchytit nejdůležitější trendy související se změnou vlastnických vztahu, změnami v možnostech zaměstnání, vytváření nových pracovních příležitostí. Dotazy byly směrovány i k podnikání na venkově, jeho výhodám, bariérám a úspěšnosti. Rozhodli jsme se rezignovat na přesnější zkoumání a vymezování zemědělských pracovníků, neboť jejich podíl na venkově poklesl. Do výzkumu byli tedy zahrnuti pouze jako jedna z profesních sociálních skupin tak, jak se vytvořila při náhodném výběru. Do dotazníku byly zahrnuty i oblasti, u kterých dojde v blízké budoucnosti k vývoji odlišnému od současného stavu. Jsou to například témata týkající se soužití na venkově, sousedství, fungování politických a společenských organizací. Dá se předpokládat, že tendence změn se budou prosazovat i v pořadí hodnot, které jsou v současné době pro venkovské obyvatelstvo důležité.
|
|
