HOME

ANGLICKÁ VERZE

KDO JSME

VÝZKUMNÉ PROJEKTY

PUBLIKACE

KONFERENCE

PODZIMNÍ ŚKOLA

KONTAKT

PROJEKT

Sociální kapitál jako faktor ovlivňující regionální disparity a regionální rozvoj

Představení řešení

Definice účelu

Výsledek projektu

Metodika řešení

Očekávané přínosy

Představení řešení

Sociální kapitál je mnohostranný kontextuální koncept, který můžeme nahlížet v prostorových i časových souvislostech. Sociální kapitál jako důvěra, sociální kapitál a občanská společnost, sociální kapitál a občanská angažovanost jsou souvislosti, v nichž se pojem často objevuje a vždy se týká konkrétní společnosti. Lze o něm uvažovat ve třech podstatných vzájemně se protínajících dimenzích (Halpern 2005:26): komponenty - sociální sítě, normy, sankce; úroveň analýzy - nejobecněji určené jako mikro, mezo a makro-úroveň, týkající se individuí, skupin, ale podobně i jednotek definovaných teritoriálně (např. čtvrť, obec, město, region, stát); charakter funkce sociálního kapitálu – bonding, bridging a linking (svazující, přemosťující a spojující; české termíny Šafr, Sedláčková 2006).
Za „bonding“ se považuje takový sociální kapitál, který na mikroúrovni sociálních skupin, jako je například rodina, klan, nebo uzavřená komunita založená na sousedském základě, stejně jako na úrovni národa či státu, umožňuje bránit zájmy skupiny proti ohrožení zvnějšku a pomáhat jejím členům vyrovnávat se se změnami přicházejícími zvenčí. Dopad tohoto typu sociálního kapitálu na ekonomický rozvoj není úplně jednoznačný – v některých případech může být pozitivní (např. rodina pomáhá najít práci svému členu, který ji ztratil, regionální patriotismus podporuje podnikání v regionu), v jiných negativní (např. vztahy jsou zneužívány pro zvýhodňování členů rodiny či klanu a nabourávají tak konkurenční prostředí, regionální patriotismus ze stejných důvodů).
Za „bridging“ se považuje takový sociální kapitál, který přemosťuje jinak oddělené sociální skupiny, umožňuje výměnu informací a vzájemných služeb a posiluje schopnost skupin sdružovat se a kooperovat při snaze o prosazení společných cílů. Tento typ kapitálu je zpravidla považován za jednoznačně pozitivní pro ekonomický rozvoj.
Za „linking“ se považuje takový sociální kapitál, který umožňuje propojování místní či regionální společnosti vertikálními typy vazeb na instituce (politické, administrativní a organizační) na vyšší teritoriální úrovni (zpravidla regionální, národní nebo nadnárodní). Takové propojování jim umožňuje efektivněji využívat existující zdroje, výměnu informací, a dává jim také větší prostor pro případné ovlivňování národních a nadnárodních politik.

Definice účelu

Smyslem projektu je představit a diskutovat sociální kapitál jako jeden z klíčových a přitom často opomíjených faktorů nerovnoměrného regionálního rozvoje, podchytit jeho charakteristiky v prostředí České republiky a to zejména v diferencovaném regionálním průmětu, analyzovat vzájemný vztah mezi úrovní sociálního kapitálu a perspektivami rozvoje regionů a lokalit v České republice, identifikovat případy s vysokým vlivem sociálního kapitálu na lokální a regionální rozvoj a navrhnout politiky, nástroje a postupy k využití existujícího sociálního kapitálu při stimulaci regionálního rozvoje a posílení sociálního kapitálu v lokalitách a regionech a tak i šancí pro jejich rozvoj.

Výsledek projektu

Ucelený soubor informací charakterizujících a vysvětlujících příčiny nerovnoměrného rozvoje regionů, druh, váhu a význam regionálních disparit ve vztahu k posilování a stabilizaci sociálního kapitálu. Informace budou procházet několika stupni ověřování v akademické sféře i praxi formou veřejných diskusí i práce odborných skupin.

Metodika řešení

Vstup do řešení projektu umožní rozsáhlé studium dokumentů relevantních státní a evropské regionální politice. Půjde o plánovací dokumenty z období 2004-2013, výzvy, žádosti a udělené podpory. Pro zevrubné poznání regionálních disparit a vymezení modelových území je rozhodujících několik kroků. Je to geografická analýza dat z rezortních a regionálních statistik případně z ad hoc šetření ve spolupráci se zainteresovanými organizacemi neziskového sektoru (DC03). Data budou zpracována v prostředí ArcMap Geografických informčních systémů. Dalším z nich je sociologická analýza převážně atributivních dat (DC04) získaných dotazníkovým šetřením na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR. Technikou sběru dat bude formalizovaný standardizovaný dotazník aplikovaný přímým dotazováním. Terénní část šetření zajistí Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ (částečně hrazeno v kapitole Služby), jehož 3 pracovníci rozšiřují ve druhém roce řešení projektu řešitelský tým SOÚ. Třetím krokem je vlastní vymezení modelových území (DC05). I zde je hlavní metodou analýza výsledků zmíněných dvou dílčích cílů a bude využita rovněž metoda expertního výběru.
Pro dosažení dalších cílů projektu byla zvolena metoda několikanásobné případové studie, přičemž předmětem výzkumu je sociální kapitál, studovaný v kontextu tří územních úrovní: venkovského lokality, urbánního prostoru a území kraje. Na každé územní úrovni bude terénní šetření probíhat ve třech jednotkách. Budou využity rozmanité techniky sběru dat tak, aby nedostatky jedněch byly kompenzovány předností technik jiných. Budou použity následující techniky: studium dokumentů, obsahová analýza lokálních periodik, analýza statistických dat o modelovém území, dotazníkové šetření, hloubkové rozhovory s relevantními aktéry regionálního rozvoje, analýza sociálních sítí, fokus group s představiteli lokální veřejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru. Některé z technik budou mít přednost na jedné úrovni, jiné budou nezbytné na úrovni druhé. Případové studie budou sloužit k detailnímu zhodnocení úrovně sociálního kapitálu a jeho vlivu na rozvoj lokalit a regionů v České republice. Případové studie budou zaměřeny na detailní kontextuální analýzu sociálního kapitálu, čímž navážou a doplní předchozí cíle.
Poslední etapa bude zahrnovat výstupy pro aplikaci výsledků projektu v regionech. Bude připraven manuál pro instituce, podílející se na tvorbě strategií regionálního rozvoje.
 

Očekávané přínosy

Přínos projektu je možno charakterizovat jako komplexní přístup k odhalování příčin regionálních disparit, se zřetelem k rozhodující úloze lidského činitele. Interdisciplinární složení týmu zajišťuje komplementární pohled na zkoumané otázky. Vzhledem k tomu, že Česká republika se po vstupu do Evropské unie dostává mezi subjekty financované z evropských strukturálních fondů, je v našem zájmu, aby byly co nejúčelněji využívány. Podmínkou jejich efektivního využití je znalost příčin a důsledků nerovnoměrného vývoje regionů, a to jak městských, tak venkovských. Tento projekt je navrhován proto, že problematika sociálního kapitálu byla dosud opomíjena. Koordinující pracoviště - ČZU - je jednou z institucí, které se již několik let podílejí na přípravě materiálů pro tvorbu národní politiky i regionálních a lokálních politik rozvoje venkova. V roce 2005-2006 byla ČZU odborným garantem přípravy materiálů pro osu III. Rozvoj venkova v EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development) na Ministerstvu zemědělství ČR. Právě tato zkušenost byla jedním z impulsů pro podání žádosti o financování v tomto programu MMR. Pracovníci ČZU se rovněž účastní práce v komisích a připomínkových řízeních k dalším evropským programům pod gescí českých i zahraničních institucí. O podporu se řešitelský tým uchází proto, že příprava veškerých podkladů pro národní instituce, odpovědné za regionální rozvoj i pro Evropskou komisi vyžaduje důkladnou a komplexní znalost národní problematiky, podloženou relevantními a validními datovými zdroji. S jejich nedostatkem či nevhodnou strukturou se potýkají všichni noví členové EU. Konkrétní ověření motivačního efektu lze sledovat v postupném naplňování jednotlivých dílčích cílů a aktivit - viz harmonogram dílčích cílů 3.3. a plánu aktivit 4.5. Indikátory dosažení jsou publikované výstupy jednotlivých řešitelských týmů, které mohou být průběžně využívány odpovědnými regionálními institucemi. Přesná analýza a správná interpretace konkrétních dat jsou důležitým předpokladem úspěšnosti rozvojových strategií na všech úrovních. Uživateli mohou být lokální, regionální i národní instituce, především příslušná ministerstva (MZe, MMR, MPSV, případně další), regionální a lokální instituce veřejné správy. Znalost mechanismu vzniků nerovností může významně napomoci tvorbě strategií jejich odstraňování. Všechna zúčastněná výzkumná pracoviště jsou schopna vytvořit výstupy odpovídající vědecké úrovně a zároveň použitelné pro praktické účely. Kritickými předpoklady jsou ochota regionálních a lokálních aktérů ke spolupráci a jejich pružnost v aplikování nově získaných znalostí v praxi.

TOP